Sedm statečných zůstalo o víkendu bez skalpu
Tak nám začala liga juniorek. Ze širokého desetičlenného kádru nám vypadli marodi Týna, Lenina a Anička, a tak jsme do Poděbrad a Hradce Králové odjížděli pouze o sedmi hráčkách. Naštěstí se na poslední chvíli podařilo dotáhnout hostování Martiny z Klatov, alespoň se střídající hráčky na lavičce nebály.
V Poděbradech jsme nastoupily nebojácně, leč několik ztrát společně s tristní střelbou z pole (celkově 26%) znamenalo náskok domácích, který se postupně a rovnoměrně navyšoval spolu s přibývajícím časem. Ve velkém kontrastu byl poměr zisky/ztráty (6/30). V průměru to vychází na 1 ztrátu na 90 vteřin, a to je opravdu mnoho. Z tohoto pohledu je konečný výsledek -24 bodů ještě milosrdný. A to Poděbrady bránily od půlky.
Druhý den nás čekala rezerva Hradce Králové, složená především z kadetek, hrajících extraligu U17. A na hřišti to podle toho také vypadalo. Celoplošná agresivní obrana domácí spojená s na nás nezvykle rychlým přechodem do útoku dělala problémy našim holkám od začátku, nicméně se statečně držely, dokud síly stačily. Síly však stačily pouze první čtvrtinu, pak již chyběla morální síla při pohledu na pravidelně střídající domácí celek. Proto se nakonec jistým vítězstvím může zdát i ubráněná stovka a velice zdravá barva holek při konečném hvizdu rozhodčích imitující signál stop na semaforu.
Doufejme jen, že se Týna, Anička a Lenina dají co nejdříve do kupy, abychom po zbytek sezóny u soupeře neevokovali dramata Šest medvědů s Cibulkou nebo ještě hůře Číslo 5 (prozatím) žije.