Nevydařený start v extralize
Uplynulý víkend jsme sehráli první extraligové zápasy. Los k nám na začátek nebyl zrovna příznivý, zavedl nás na palubovku Jičína a pražské Slovanky. K zápasům jsme odjeli v 10 hráčkách, pro nemoc chyběly Grešlinda a Kačka, ze zranění se vzpamatovávaly ještě Lenča a Kačule.
Prvních 15 minut zápasu v Jičíně připomínalo den otevřených dveří na zvláštní ZŠ. Úvodní čtvrtinu odehrála v útoku prakticky sama Niki za statické asistence spoluhráček, které se zrovna nezaskvěly ani v obranné fázi, a tak výsledných 20:13 na konci hracího období bylo ještě milosrdných. V bezduchém výkonu jsme pokračovali ještě další 4 minuty. Lehký budíček přišel až po druhém tajmu, v té chvíli již 15-tibodový deficit se podařilo do konce poločasu srazit na "přijatelných" 10 bodů. Druhá půle se nesla ve znamení kvalitního žákovského basketbalu, holky zlepšily obranu a my se jali snižovat bod po bodu náskok domácích. Tři minuty před koncem jsme se trojkou Endy dokonce ujali tříbodového vedení, které jsme však nakonec nedokázali uhájit. Naopak to byla Síma, kdo vstřelil poslední koš v základní hrací době. Prodloužení poznamenalo brzké vyfaulování Simči a řekněme nestandardní výrok rozhodčího, když první přestupek 3 vteřin odpískal v 42. minutě Natali ve chvíli úspěšného trojkového pokusu Elišky. Místo vyrovnání pak přišel faul z frustrace, úspěšné šestky domácích, na které jsme už neměli dost fyzických ani psychických sil odpovědět.
Nicméně holky si musí uvědomit, že to nebyli rozhodčí, kdo nám prohrál zápas. Nebýt strašidelného úvodu utkání, dalo by se říci, že bychom je měli zvládnout v základní hrací době. Domácí dokázali využít naší počáteční laxnosti, více bojovali o každý míč, a po zásluze tak zvítězili.
V druhém zápase nás čekala papírově silnější Slovanka. Trošku jsme měli strach, co s děvčaty udělá nepovedený zápas v Jičíně a z tohoto pohledu jsme byli příjemně překvapeni. Holky bojovaly a nebýt odhozených míčů soupeři přímo do rukou, mohl být poločasový stav mnohem příznivější. Soupeř hrál v útoku již plně organizovaný basketbal se signály založenými na clonách na hráče s míčem i bez míče, což nám zejména v prvním poločase dělalo problémy. o přestávce jsme si řekli, jak budeme dané situace řešit, změnili jsme presing a dá se říci, že naše taktika místy slavila úspěch. Bohužel jsme si vždy po stáhnutí náskoku domácích na méně než 6 bodů neodpustili nějaký ten úlet v podobě zkažené přihrávky nebo přestupku, který dokázal soupeř takřka neomylně trestat. Proto utkání dopadlo, tak jak dopadlo a radovat se mohly i v druhém zápase extraligy domácí hráčky.
Jakkoli to zpravidla nedělám, za nedělní výkon bych chtěl pochválit Denisu. V obraně si dokázala poradit s jednou z klíčových hráček domácích Ondrouškovou a navíc přidala i svůj bodový díl v útoku. Šest a více bodů v zápase by mělo být schopno vstřelit více, než 3 nebo 4 hráčky, přijde mi, že se někteří v útoku schovávají za lídry s vědomím, že body obstarají oni. To se musí do budoucna změnit, je to vidět i v divizi, kdy najednou bez Simči, Grešli, a Niki tápeme a není nikdo, kdo by to zkusil vzít na sebe, až na světlé výjimky. To bude úkol do dalších zápasů, stejně jako změnit obranu typu ementál na nízkotučný eidam. Snad to budeme moci dokázat již za 14 dní v Holýšově proti České Lípě a Litoměřicím.