Další dva zápasy venku…, a zase 1:1
Tejden s tejdnem sešel a my zase jeli ven votestovat palubovku našich soků ve skupině A ligy U14.
BK Strakonice - DBaK 83:57 (25:13 48:20 63:42)
V sobotu na nás čekaly Strakonice, mančaft, kerej dokáže bejt nepříjemnej těsnou obranou zdvojováním na útočný polovině. Věnovali sme tomu tři čtvrtiny pátečního tréningu, no začalo to dost podobně jako v Praze před dvouma tejdnama. Chyby při rozehrávce, slabá obrana jedna na jedna a trápení v zakončení. Poločas v čudu a 30 bodů maňas na světě. V šatně už sme s Jirkou byli trošku hlasitější, těch chyb bylo vážně moc a hlavně se furt vopakovaly. Do třetí čtvrtky sme dali to nejlepší, co máme, navíc i holky samy přeply na vyšší level, a tak místo třiceti mínus bylo po třetí čtvrtce mínus 20. Pak ale stačila zase malá chvilka, tři přihrávky soupeři do šoupáku, 4 zahozený šoupáky na druhý straně a bylo po zápase. Bylo holt moc chyb jak na obranný, tak i na útočný půlce. Na druhou stranu i přes ty chyby ukázala druhá půle, že basket hrát umíme, když se na to soustředíme a chceme se zpotit. Statistiky najdete jako obvykle tady.
BK Klatovy - DBaK 27:87 (4:27 7:49 18:68)
V neděli sme odjeli hrát do Klatov až po vobědě. Už začátek naznačoval, že s koncentrací a vůlí to bude ten den všelijaký. Věděli sme, že naše juniorka střihla klatovský mláďata den před tím, takže se nám vlastně nemohlo nic stát, kor když nebyla ani Ema, vlastně jediná hráíčka ročníku 2004 na klatovský soupisce. První půle proběhla v kontextu zpětnýho pohledu ještě jakž takž. Celoplošná vobrana, ne úplně akurátní, ale na o několik let mladší vyjukaný holky to stačilo a i když sme víc než polovinu šoupáků a střel poslali do kytek, celkem luxusně sme vedli. Některý naše akce byly celkem dobrý, ale některý už trochu volaly po zásahu kardiologa, no nic, zasmějeme se a napravíme to, dyk vedeme vo parník v poločase, trenér nás určitě pochválí, že sme daly skoro pade. Ale ejhle, trenéra skoro trefil šlak, von by snad chtěl, abychom takhle v neděli vodpoledne snad ještě běhaly, když máme nahráno, no ať se těší, my mu ukážem, jak taky umíme hrát. A tak se i stalo, přišel poločas hrůzy a utrpení. Vybírám jen tak namátkou – přespůl při vyhození z autu, 24% šestky, úspěšnost dvojtaktů 15%, dvojtakty levou rukou zprava a pravou zleva, útočný doskoky soupeře měřícího něco málo přes metr…… Já si jen tak říkal, jak to, že sme vůbec vyhráli ty čtvrtiny. Ale musim pochválit hráčky….Klatov, na to, jak byly mladý a malý, tak ukázaly srdíčko a i přes nezvratitelný skóre bojovaly až do konce. Statistiky tu.
Co říci závěrem, dobrá druhá půlka v Strakonicích, uspokojivej první poločas v Klatovech, ale za začátek zápasu ve Strakách kyselej citrón, a za druhou půli v Klatovech pětadvacet na holou a málem hospitalizace kouče v místní nemocnici s podezřením na mozkovou příhodu.
Z toho vyplývá několik doušek. Za prvé svižnější tréninky s důrazem na stoprocentní koncentraci na činnost. Za druhý pravidelná docházka na tréningy, ne ve stylu noty na buben (samá pauza). Za třetí maximální nasazení na trénigu rovná se lepčí úspěšnost zakončení při zápase, takže asi tak.
Za dva tejdny poprvé doma, a to v Kožlanech přivítáme Vary, takže času je málo, práce mnoho, pojďme společně za našim cílem.
Všichni za jednoho !!!